Jak se sbalit na cestu

IMG-3702-ctverec-1-

Jak se sbalit na cestu

Všichni blogují o tom, kde byli, co všechno krásného viděli, ale nikdo nechce ukázat tu "odvrácenou" stranu cestování... Jednou z jejích částí je za mě určitě dokázat se sbalit - efektivně, prakticky a do zavazadla s co nejmenším objemem. Pokusím se vám v tomto článku přiblížit, jak se barbínka snažila vměstnat celý svůj barbie house i s Kenem do 55 litrové krosny. Upřímně vám povím, jak se mi to (ne)dařilo. Co bych vynechala, když bych měla tu možnost se balit znovu, a co bych naopak určitě nezapomněla přibalit. Pokud máte před sebou nějakou delší cestu a k dispozici máte místo několika lodních kufrů pouze batůžek, tohle je článek pro vás... Článek o tom, jak se sbalit na cestu kolem světa.

Až budete číst následující řádky, mějte na paměti, že jsem si s sebou balila celý svůj život, protože v době svého balení jsem ještě nevěděla, kdy se uskuteční můj návrat do Čech (a nevím to ani teď). Téměř všechen svůj majetek jsem prodala, oblečení rozdala, knihy dala do antikvariátu, a byt jsem přenechala dalšímu nájemníkovi. Když už jsme u toho zbavování se věcí, chtěla bych vám doporučit "se minimalizovat" i v běžném životě, opravdu neskutečně se vám ulehčí a zjistíte, že většinu z těch všech vymožeností a v případě žen také oblečení, které vlastníte vůbec nepotřebujete. Vzdala jsem se také své kočičky Májky, což bylo asi nejtěžší rozhodnutí. Byla nalezenec z příkopu v Orlických horách a stala se z ní pražská kočičí dámička. Je u mých skvělých přátel Katky a Tomáše (tímto jim ještě jednou děkuji), má ještě kočičí kamarádku Lexi a musím upřímně říci, že se má mnohem lépe než u mě. Tenhle odstavec bych zakončila tím, že udělat takovýhle řez může být velice těžké a i citově náročné. A teď už k tomu, co jsem si sbalila...

Balila jsem do krosny Osprey Ariel 55 (55l) a přídavného batůžku, který se dá ke krosně zepředu přidělat Osprey Daylite Plus (20l). Toto se ukázalo jako velice praktické řešení a příště bych to udělala stejně. Sice jsem nepochopila systém přidělávání jednoho k druhému (pokud někdo z vás ano prosím napište mi, dívala jsem se i na asistenční video a nic) :D, ale vynalezla jsem vlastní systém, kterým to tam perfektně drží (pokud ho budete chtít vidět, tak mi napište vy) :D. Zavazadla nebyla plná, protže jsem věděla, že budu ještě potřebovat místo na jídlo a pití na cestu. Pokud se sbalíte tak, jak píši níže, budete mít plných cca okolo 45l.  A ještě zásadní informace (hlavně pro dámy)!... Pokud si budete chtít kupovat krosnu, vykašlete se na barvičky. Kupte si nějakou tmavou - černou, šedivou, khaki... Po prvním letu pochopíte, proč jsem to sem psala. :)

Dále jsem vezla 4 (!) toaletní taštičky. Jednu velkou se všemi možnými i nemožnými hygienickými potřebami (takovými těmi, které muži, včetně toho mého, nevědí, na co se používají). Jednu menší, příruční, ve které jsem měla nezbytnosti k akutnímu použití. Jednu se šminky a jednu, která sloužila jako lékárnička. pokud bych se měla znovu rozhodovat, co si vezmu, v tomto případě bych se určitě značně omezila. Bez většiny věcí se dá naprosto v pohodě přežít. Co se týče velké a malé hygienické taštičky, smrskla bych je do jedné. Vzala bych si jen lahvičku šampónu dohromady s kondicionérem (např. Head&Shoulders), tuhé mýdlo, krém, "holítko", dezinfekční gel na ruce (např. Dettol), tuhý deodorant (Nedoporučuji deodorant ve spreji, láhev je pod tlakem a jednou jsem zažila, že s tím měli v příručním zavazadle na letišti potíž a dotyčný se musel svého spreje vzdát.), kartáček a pastu na zuby, hřeben a co se mi hodně osvědčilo - vlhčené ubrousky (Věřte mi, že vám takové osvěžení v podobě vlhčeného ubrousku přijde, po dvou dnech strávených ve 27 stupních Celsia ve vlaku Transsibiřské magistrály, vhod). Šminky, no myslím, že bych spočítala na prstech jedné ruky, kolikrát jsem je za tu dobu, co jsem pryč z Čech, použila, ale ten pocit, že je přeci jen mám a můžu ze sebe občas udělat "krasavici", je fajn. A lékárnička je jasná, někdo potřebuje léky, které bere pravidelně, já jsem s sebou vezla i preventivně předepsaná antibiotika (předepíší na požádání po konzultaci v centru cestovní medicíny Avenier, kde jsem řešila i očkování), je dobré mít samozřejmě dezinfekci, náplasti, obinadlo, teploměr, a pár volně dostupných léků, jako Paralen, Ibalgin, Coldrex a Živočišné uhlí. Já osobně léky neberu moc ráda, radši nechávám tělo ať se z toho dostane samo, ani nepamatuji, kdy jsem měla naposledy antibiotika, ale v některých zemích je lepší být preventivně připraven. Za celou cestu jsem byla nemocná dvakrát a to hned ze začátku, než si tělo zvyklo na tu únavu a stres spojený s kompletní změnou životního stylu. Asi si teď mnozí z vás klepou na čelo, co mě může na cestování stresovat... Jsem člověk, který má (rád) vše naplánované, v Čechách jsem měla zajetý režim, dalo by se říci, že až rozvrh hodin, a najednou jsem se z toho sama dobrovolně vytrhla sedla na letadlo a nevěděla, co bude zítra. Bylo to krásné, ale prostě to byl zároveň i stres. :) No zpět k těm lékům... Projela jsem s takto nebalenou lékárničkou téměř celou Asii a neměla jsem nikde sebemenší problém (nic mi nezabavili, nic jsem nemusela vysvětlovat). Stejně tak plynule vše prošlo při příletu na Fiji a poté i na Nový Zéland. Měla jsem pro jistotu ofocené předpisy na převážené léky, ale nevím, jestli (by) to něco změnilo, neb byly v češtině. :) Teď ještě zmíním dvě věci, které radím zakoupit až v místě, kde je budete používat... Krém na opalování kupte, až budete vědět, že bude slunce. Ne, že pojedete přes Sibiř, kde den v zimě trvá asi 8 hodin, s "padesátkou" v batohu. A druhá, z mého pohledu velice důležitá, věc je repelent. Ten pořiďte až v místě použití nejen proto, abyste se s ním nemuseli táhnout, ale také proto, že ty čeští komáři nám sice tady na ty naše lektvárky naletí, ne však například kambodžští komáři. To je úplně jiný level komára, ten se vám na nějaký OFF vykašle a řádně vás poštípe. V některých odlehlejších oblastech zemí JV Asie, je riziko horečky Dengue přenášené právě komáry.

Z praktických věcí a elektroniky jsem vezla powerbanku (20000 mAh Xiaomi Mi PowerBank 2C - doporučuji, je v limitu do příručního zavazadla), více kabelů na nabíjení telefonu (rádi se ztrácejí), sluchátka, notebook, prodlužku se třemi zásuvkami (Skvělá věc, protože v dané zemi už koupíte jen redukci a směle nabíjíte ne jednu, ale tři věci!), šitíčko, nožík se zabudovanou manikůrou, sešit v tvrdé vazbě, propisku (Tu opravdu doporučuji mít s sebou v příručním zavazadle, protože při příletu do některých zemí musíte vyplnit příletovou kartu a nemusíte se s tím pak na letišti zdržovat, už ji budete mít vyplněnou z letadla, kde vám jí stevardi rozdají.), zapalovač s otvírákem na pivo (ten mi někde po cestě zabavili z krosny na letišti, protože se nesmí v odbaveném zavazadle převážet), futrál na brýle a více hadříků na čištění, sluneční brýle, více balíčků kapesníčků a cestovní příbor (plastovou lžíci/vidličku).

A jdeme do finále! Oblečení a obuv...
Nejdřív napíši něco k obuvi, protože to je podle mě nejdůležitější část celého vybavení. Většina z vás to jistě ví, já to například až donedávna nevěděla... Bota má být větší! Jestli vám padne jako ulitá (jak Popelce střevíček), tak je to špatně. Vnitřní část pohorek (Salewa WS ALP TRAINER MID GTX), které jsem si před cestou zakoupila, je o více než 1 cm delší než mé chodidlo. Základní pravidlo u koupi takovéhle boty je, že pokud jdete z prudkého kopce, máte ponožku a bota je utažená tak, aby vám byla pohodlná, neměla by se vám špička nohy dotýkat předku boty. Myslete také na dostatek místa do šířky. Na to už žádné přesné pravidlo nemám, ale pokud budete např. cítit, že vám bota tlačí prsty u nohou k sobě, není to ta pravá. Pokud budete hodně chodit, pořiďte si i ortopedické vložky do bot. Předpis na ně získáte u ortopeda a pak vám ve vybraných prodejnách udělají otisky plosek, vyžádají si boty, ve kterých budete vložky nosit a dle toho zhotoví ortopedickou vložku přímo vám na míru. V případě pořizování ortopedických vložek kupujte boty ještě o trochu větší, ortopedická vložka totiž zabere více místa než obyčejná vložka, se kterou si botu zakoupíte. Dále jsem s sebou vezla tenisky (Nike Free RN 2018) a pantofle (ne žabky, někdy budete chtít mít v těch pantoflích ponožku). Ponožky jsou neméně důležité, proto je dobré si dát i na jejich výběru záležet. Pořiďte si černé (až vám je po cestě v prádelně zaperou, nebude to na nich vidět) ponožky z funkčního materiálu. Mně osobně se osvědčily funkční černé kotníčkové ponožky z Decathlonu, ale vezměte si i vysoké ponožky. Pak se mi ještě osvědčily jedny teplejší ponožky z merina od značky Lasting Merino. Naopak se mi neosvědčily kotníkové ponožky z merina od naší značky Husky. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že na puchýři má častěji větší podíl špatně zvolená ponožka, než samotná bota, pomineme-li lodičky/balerínky. Co výslovně nedoporučuji jsou bílé bavlněné ponožky, ty rovnou vyhoďte.
S oblečením to pro mě bylo asi nejsložitější, jednak jsem děsná parádnice a jednak jsem si musela zabalit na všechna roční období od Sibiře až po téměř rovníkový Singapur a také počítat s následným životem na Zélandu. Vezmeme to zezdola a začneme kalhotami... Vzhledem k cestě přes Sibiř jsem vezla zateplené softshellové kalhoty - z vrchu softshell zevnitř fleece. O těch jsem věděla, že mi stačí na kratší časový úsek a proto jsem nijak nedbala na jejich kvalitu, či dobu trvanlivosti a objednala si je z AliExpressu. Dále je dobré mít jedny "slušné" kalhoty do města, takže jsem vezla džíny. Pak jsem měla dvoje legíny, jedny funkční (Nike) a jedny obyčejné bavlněné (H&M) a počítala s tím, že je možná budu dávat ještě pod ty softshellové kalhoty. Dále jsem vezla ještě plátěné kalhoty a bavlněné tepláky (teplákovou soupravu). Pokud bych měla možnost rozhodovat se znovu, už bych ani jedny z dvojice pláťáky/tepláky nevezla. Objevila jsem totiž, až tady na Zélandu, tepláky z materiálu DRY-FIT od Nike (nepodařilo se mi vyhledat přesně ty, které mám, ale např Nike Swift jsou z toho zázračného materiálu, předpokládám, že budou mít i v ČR) a jak s oblibou říkám, byla to nejlepší investice do oblečení v mém životě. Jsou lehoučké, jako plátěné kalhoty, větruvzdorné, vlhkost pohlcující a jdou snadno očistit, jen "vypucováním", takže polovinu cesty nebudete vypadat jak špinavci. Také jsem vezla kromě dlouhých kalhot i šortky u kterých jsem dbala na to, aby se mi v nich netřela stehna o sebe, když jdu. Teď už se přesuneme k horní polovině těla... Vezla jsem si pár obyčejných bavlněných triček dlouhý/krátký rukáv, z nichž jedno delší do teď používám na spaní. Dále jsem vezla jedno merino tričko s krátkým rukávem od Husky (černé). Musím říci, že materiál je velmi příjemný a nekouše, jedinou nevýhodou tohoto kousku oděvu je jeho životnost, již v Rusku (na začátku cesty) jsem měla díry na ramenou, v místě popruhů krosny a to přestože mezi tričkem a popruhem bylo několik dalších vrstev oblečení. Psala jsem přímo do Husky o tom, co se mi s jejich výrobkem stalo a v jaké jsem situaci a tam se k celému problému postavili velice chladně. Takže jsem si triko za 1200CZK, do kterého se mi udělaly po čtrnácti dnech používání díry pěkně zašila a nosím ho dál. Alespoň jsem to výše zmíněné šitíčko nevezla zbytečně. Sbalila jsem si také 4 funkční DRY-FIT vršky Nike - 2x tílko (používala jsem i jako součást teplého spodního prádla), triko krátký rukáv a dlouhý rukáv s rolákem. Bavlněnou mikinu (horní díl teplákové soupravy) a fleecovou mikinu ke krku na zip. Jako vrchní vrstvy jsem vezla: darovaný kožich z berana (vzhledem k cestě Sibiří), který zůstal i s ušankou ve Vladivostoku, lehkou velice skladnou péřovou bundičku objednanou na AliExpressu a softshellovou bundu od Husky. Ke kožichu vám asi žádnou recenzi dávat nemusím, protože nepředpokládám, že by byl někdo z vás takový exot jako já a jel někam s několik kilogramů vážícím kožichem. Péřovka splnila očekávání. Je velice skladná, takže není nijak zvlášť naducaná tudíž není ani nijak extrémně teplá, několikrát jsem ji použila v kombinaci se softsellovou bundou, kdy softshellka byla navrchu a to bylo super. Pokud budete chtít něco takového dělat, počítejte s tím už při vybírání velikostí daných kusů oblečení. Softshellová bunda od Husky (SALLY L) je perfektní. Funguje skvěle a navíc je i slušivá. Pokud víte, že jedete do zimy, i kdyby jen do menší, vezměte si čepici. Tělesné teplo hlavou opravdu velice uniká, proto je dobré mít jí v teple. Z těch doplňků ještě samozřejmě nějaké rukavice (takové abyste v nich mohli ovládat telefon) plus jsem měla palčáky, které jsem dávala ještě přes, když byla velká zima, návlek na krk, ty jsem měla dokonce dva teplý fleecový (Decathlon) a jeden obyčejný lehký, čelenka, čepice s kšiltem (v JV Asii ideální), šátek (nosit s sebou hlavně v JV Asii, kde budete na lehko a do některých památek vás nebudou chtít v tílku a šortkách pustit, tak jen přehodíte šátek), plavky. Plavky nezapomeňte, jednak se vám budou hodit v místech, kde byste to nečekali, že je vůbec budete chtít použít. A jednak se vyvarujete situaci, kdy budete ve Vietnamu shánět plavky, tam na vás nebudou mít velikost, podotýkám, že mám velikost S/M, a všetečný prodavač vám vysvětlí, že musíte dělat "exercises", abyste se do jeho zboží vešla. ;) Měla jsem s sebou i dvoje (!) šaty. Pokud budete na šatech trvat, vezměte si max jedny. Moje doporučení na závěr, vezměte si co nejvíce černého či tmavého oblečení, nikde vám to nevyperou tak, jako si to vyperete doma sami a některé světlé kousky se pak nedají už moc nosit a hlavně ať je vám to pohodlné, na krásu nebo styl se vykašlete, dbejte na pohodlí a svoje zdraví, nepodceňujte venkovní teplotu, nebo naopak nebuďte líní se svléknout, když vám bude horko. Přemýšlejte nad tím, co si berete na sebe a kam jdete. Mnohdy je nutné obléknout se více do města, kde je vyšší teplota, protože se nebudete tolik pohybovat, než na pěší výlet ve velmi nízké teplotě, protože ta produkce tělesného tepla bude vyšší. V horkém podnebí hodně pijte, noste pokrývku hlavy, namažte se UV faktorem, noste sluneční brýle, když se spálíte, radši ty části zakryjte oděvem na úkor toho, že se třeba budete pár dní pařit, než se to trochu zahojí.

Okénko speciálně pro pány... Můj muž je takový samorost a mnohem zkušenější cestovatel a vůbec vybavení tolik neprožíval. Sibiř zvládl v džínách s teplou spodní vrstvou značky Moira, skladnou péřovou bundou z Decathlonu a softshellovou bundou Husky (NAKRON M), kterou si dával ještě přes péřovku, když bylo třeba. Všechny vyjmenované kousky byly velice dobrá investice. Dále si vezl jednu fleecovou mikinu (Decathlon), několik černých triček s krátkým rukávem, funkční kalhoty, ze kterých se po odepnutí spodní části dají udělat šortky, tepláky, nákrčník, čepici, rukavice, které soustavně ztrácel a plavky. Co se obuvi týče, na noze měl pohorky a v krosně si vezl sandále a barefoot od Skinners. Ve Vietnamu jsme pro něj dokupovali kšiltovku, polarizované sluneční brýle má z AliExpress. Krosna no name a batoh na foťák Vanguard ADAPTOR 46, který bohužel doporučit nemůžeme.

Okénko speciálně pro ženy... Vykašlete se na podprsenku s kosticemi. Pořiďte si nějakou pohodlnou sportovní, hlavně ať vás neškrtí. Já mám dobrou zkušenost s Nike Indy Sports Bra, ta má i vycpávky. Pak mám jednu takovou tělovou, je to takové látkové nic, jako ustřižené tílko, tu jsem si dokupovala v Hong Kongu a mám jí nejradši. Chci se teď ještě zmínit o tom, jak zvládám periodu na cestách. Tampony nepodporuji vůbec. Jsem však majitelkou menstruačního kalíšku, který mohu na cesty jedině doporučit. Vezete jednu malou věc, kterou máte kdykoli při ruce, nezabírá žádné místo, nic neváží a můžete se s ním i koupat. Jeho údržba je snadná - opláchnout, umýt mýdlem, vyvařit. Bez problémů mi vydrží celou noc. Pokud není jiného zbytí (nemáte možnost/příležitost ho vylít a hygienicky opláchnout) vydrží i celý den (ráno nandat večer vyndat). Před jeho koupí si o něm přečtěte, abyste zvolily správnou velikost a tvar, zkrátka, aby vám sedl (Tentokrát je jako ulitý správně.). Plus jsem vezla malý balíček slipových vložek. Omlouvám se jestli jsem někoho znechutila, ale nevidím důvod toto téma tabuizovat, když patří ke každodennímu životu. :)

Takže to by bylo asi tak všechno. Článek to není krátký, ale o to poučnější. :) Pevně věřím, že vám přijde vhod. Jako obvykle doplním, že pokud by vám zde scházela jakákoli informace, neváhejte mě kontaktovat na mém instagramovém či facebookovém účtu Manuela's Ĺittle Secrets, nebo na e-mailu uvedeném v kontaktech.